Publikováno v České gynekologii, 70, 2005, č. 6, s. 462 – postup nedoznal změn.

Autoři
V. Unzeitig, T. Binder, P. Velebil

Oponenti
Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP
Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČGPS ČLS JEP
Prenatální péče

Obrat plodu zevními hmaty
Metodou volby je pokus o zevní obrat plodu do polohy podélné hlavičkou ve 36.–38. týdnu těhotenství.

Podmínky:

• fyziologický průběh gravidity,
• porodnická anamnéza nezatížená operací na děloze,
• pohyblivý plod s dostatečným množstvím plodové vody.

Informovanost rodičky
Rodička má právo být před porodem objektivně informována o potenciálních rizicích i výhodách spojených s císařským řezem a s vaginálně vedeným porodem.
Na základě těchto informací se rozhodne o způsobu vedení porodu a podepíše informovaný souhlas. Rozhodnutí těhotné by měl porodník respektovat (s výjimkou takových rozhodnutí, která jsou v protikladu s aktuálními poznatky správné porodnické praxe).

Porod

Porod je možno vést vaginálně i císařským řezem, pokud možno nejpozději v termínu porodu. Kromě absolutních porodnických indikací k císařskému řezu respektujeme i širokou škálu indikací racionálně vycházejících z prevence možných intrapartálních komplikací.
Vaginální vedení porodu není doporučeno:

• při ultrazvukovém odhadu hmotnosti plodu nad 3500 gramů (u primipary) nebo 3800 gramů (u multipary – vždy s přihlédnutím k porodní hmotnosti již narozených dětí);
• při porušeném držení plodu s výjimkou naléhání řití;
• při myomatózní děloze nebo po předchozí operaci na děloze.

Za postup lege artis lze označit všechny techniky směřující k úspěšnému dokončení vaginálně vedeného porodu. V jeho druhé době porodní jsou na porodním sále přítomni dva porodníci (z toho jeden s nejméně osmiletou praxí v oboru), porodní asistentka, dětský lékař a dětská sestra. Případná poporodní resuscitace novorozence musí být zajištěna přímo na porodním sále.