Prof. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D., MHAProf. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D., MHA

Ľubušký M., Ľubušká L, Procházka M., Hejtmánek P., Machač Š. Komplikovaný průběh appendicitidy v graviditě. Gynekolog, 2004, 13 (4), s. 164-165.

ÚVOD

Na případě kazuistiky uvádíme atypický průběh appendicitidy v graviditě, která vzhledem ke konzervativnímu postupu vyžadovala následně rozsáhlý chirurgický výkon.

KAZUISTIKA

Pacientka M. Z., 19. let, II. gravida, I. porod císařským řezem v roce 1994, jiné operace neprodělala. Odeslána na gynekologii z chirurgické ambulance pro 5 dní trvající bolesti v pravém podbřišku, afebrilní, nezvracela, bez nauzei, dosud pravidelný menstruační cyklus 28/5, amenorea 6+0. Při ultrazvukovém vyšetření byla diagnostikována funkční intrauterinní gravidita odpovídající dle biometrie délce amenorei. Objektivní gynekologický nález v mezích normy, vpravo spíše v mezogastriu hmatná bolestivá, neostře ohraničená, omezeně pohyblivá rezistence velikosti 5 - 7 cm, která verifikována i ultrazvukovým vyšetřením transabdominálně. Gynekologický nález nevysvětluje potíže pacientky. Těhotná byla následně dvakrát hospitalizována na chirurgické klinice, vysloveno podezření na periappendikulární infiltrát, opakovaně léčena konzervativně parenterálním podáním antibiotik. V 10. týdnu těhotenství, po propuštění z chirurgie pacientka vzhledem přetrvávání bolestí v pravém mezogastriu znovu vyšetřena na gynekologii. Hodnoty leukocytů (6,3 - 10,3) v dosavadním průběhu nesvědčily jednoznačně pro přítomnost zánětu, jen zvýšená hladina CRP (63 - 71). Klinicky se objevují subfebrilie a zvracení. Vzhledem k přetrvávání objektivního i ultrazvukového nálezu byla doporučena okamžitá operační intervence. Do dutiny břišní proniknuto z pararektálního řezu vpravo. V dutině břišní není známek difúzní peritonitidy, diagnostikován rozsáhlý periappednikulární infiltrát, který zaujímá kličku terminálního ilea, caecum, colon ascendens, je k němu přitažena pravá flexura a přilehlá část colon transversum. Současně je přítomna píštěl mezi cékem a colon transversum, které tvoří přední plochu tohoto infiltrátu. V místě naléhání hrotu appendixu patrný defekt duodena. Provedena pravostranná hemikolektomie a sutura duodena. Pooperační průběh byl bez komplikací a těhotenství bylo ukončeno úspěšně spontánním porodem plodu v termínu.

DISKUSE

Incidence akutní appendicitidy v těhotenství se udává 1 : 700 - 2700 těhotenství (3, 4, 8, 10) a je nejčastější neporodnickou indikací k chirurgické intervenci v graviditě (2, 9). Mimo těhotenství je incidence srovnatená (2, 9), ale mortalita na appendicitis v graviditě je okolo 2 %, zatímco u netěhotných jen 2 ‰. Nejčastěji se vyskytuje ve druhém trimestru gravidity (9), ale může se objevit i za porodu a v šestinedělí. Appendicitis je nebezpečná zejména ke konci gravidity a může imitovat některé těhotenské patologie, např. předčasný porod (2).
Stanovení diagnózy je obtížné protože typické znaky a symptomy akutní appendicitidy jsou ovlivněny fyziologickými změnami v organismu těhotné ženy. Nejčastějším společným symptomem je bolest v pravém dolním kvadrantu břicha jejíž lokalizace není závislá na výšce těhotenství (2, 9). Nauzea, zvracení a poruchy peristaltiky jsou v graividitě časté, rovněž sedimentace, počet leukocytů a tělesná teplota bývají fyziologicky zvýšeny (7). Vzhledem k riziku zvýšení morbidity a mortality pro matku i plod při oddálení chirurgické intervence je považována za přijatelnou falešná pozitivita v diagnostice do 30 %, mimo těhotenství do 15 % (9). Přínosnou pro exaktnější diagnostiku appendicitidy v graviditě se jeví být magnetická rezonance (6, 11) a helikální (spirální) výpočetní tomografie (5). Při diagnostice i léčbě je možné v těhotenství využít i laparoskopii, nejbezpečnějším obdobím pro provedení výkonu je druhý trimestr (1).

ZÁVĚR

Vzhledem k vysokému riziku perforace a difúzní peritonitidy operujeme v těhotenství vždy, nemůžeme-li podezření na appendicitidu vyloučit. V tomto ohledu musí být gynekolog aktivnější, protože chirurg volí často zpočátku expektaci a k operaci přistupuje až při vzniku jisté symptomatologie.

LITERATURA

  1. Al-fozan H., Tulandi T.: Safety and risk of laparoscopy in pregnancy. Current Opinion in Obstetrics and Gynecology, 14, 2002, s. 375-379.
  2. Andersen B., Nielsen T. F.: Appendicitis in pregnancy: Diagnosis, management and compications. Acta Obstet Gynecol Scand, 78, 1999, s. 758-762.
  3. Andersson R. E., Lambe M.: Incidence of appendicitis during pregnancy. International Journal of Epidemiology, 30, 2001, s. 1281-1285.
  4. Babaknia A., Hossien P., Woodruff J. D.: Appendicitis during pregnancy. Obstet Gynecol, 50, 1977, s. 40-44.
  5. Castro M. A., Shipp T. D., Castro E. E., Ouzouninan J., Rao P.: The use of helical computed tomography in pregnancy for the diagnosis of acute appendicitis. Am J Obstet Gynecol, 184, 2001, s. 954-957.
  6. Eyvazzadeh A. D., Pedrosa I., Abbott J., Fofsky N. M., Levine D.: MR evaluation of suspected acute appendicitis in pregnancy. Am J Obstet Gynecol, 189, 2003, s. 231.
  7. Maslovitz S., Gutman G., Lessing J. B., Kupferminc M. J., Gamzu R.: The significance of clinical signs and blood indices for the diagnosis of appendicitis during pregnancy. Gynecologic and Obstetric Investigation, 56, 2003, s. 188-191.
  8. Mazze a:, Kallen B.: Appendectomy during pregnancy: a Swedish Registry Study of 778 cases. Obstet Gynecol, 77, 1991, s. 835-840.
  9. Mourad J., Elliott J. P., Erickson L., Lisboa L.: Appendicitis in pregnancy: New information that contradicts long-held clinical beliefs. Am J Obstet Gynecol, 182, 2000, s. 1027-1029.
  10. Tracey M., Fletcher H. S.: Appendicitis in pregnancy. American Surgeon, 66, 2000, s. 559-560.
  11. Zacharias N., Gei A., Pacheco L. D., Vidal A., Oto A., Saade G.: Magnetic resonance imaging (MRI) for acute abdominopelvic pain during pregnancy. Am J Obstet Gynecol, 189, 2003, s. 240.

Pozn.: Tabulky, grafy a obrázky naleznete v souboru Formát PDF ».



ULTRAZVUK V PORODNICTVÍ A GYNEKOLOGII | portál Sekce ultrazvukové diagnostiky ČGPS ČLS JEP Moravská konference fetomaternální medicíny Olomouc
Fulltextové vyhledávání
 

Kontakt

Prof. MUDr. Marek Ľubušký, Ph.D., MHA

CENTRUM FETÁLNÍ MEDICÍNY
Porodnicko - gynekologická klinika
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta
Fakultní nemocnice Olomouc
I. P. Pavlova 6, 77520 Olomouc
Tel: +420 585 852 785
Mobil: +420 606 220 644
E-mail: marek@lubusky.com
Web: www.lubusky.com

© esmedia 2013